Kira

Ze svých kotěcích let si pamatuji hlavně to, že jsem byla v útulku spolu s ostatními kočičkami a kocourky. Život tam nebyl špatný – obzvlášť když se podávalo dobré jídlo! A právě v době oběda, zrovna když jsme dostali celé kuře (ano, celé kuře!!!), se objevili dva cizí lidé. Koukali jsme na sebe, já na ně, oni na mě... a bylo jasno. Druhý den už jsem s nimi mířila do svého nového domova. To vše se událo v lednu 2018. A protože naše první setkání bylo u jídla, dodnes patří společné hodování k těm nejkrásnějším okamžikům dne.

Jenže sotva jsem dorazila do nového domova, čekalo mě nemilé překvapení. Oni už kočku měli! A ne ledajakou – pořádně nevrlého kocoura, který rozhodně nebyl nadšený z toho, že se k němu nastěhovalo malé kotě. První dny byly náročné. On syčel, já se tvářila nevinně, ale postupem času jsme si našli svůj vlastní způsob, jak spolu vycházet. Dnes už spolu sedáváme u okna, společně nadáváme na drzé ptáky venku a hlavně sdílíme tu největší vášeň – jídlo. Nic nesbližuje tolik jako spokojené mlaskání nad miskou plnou dobrot!

Jak už tu vymňoukal Lucík, naše smečka se postupně rozrostla o další dva sourozence. A víte co? Mám je moc ráda! Nejen proto, že jsou fajn, ale hlavně proto, že mi občas nechají kousek jídla ve své misce. A to je na nich naprosto boží!

Kromě jídla mám ale ještě jednu velkou lásku – sluníčko. A moji rodiče jsou tak úžasní, že nám pořídili panství s velkými okny, kde se mohu vyhřívat od rána do večera. A když slunce zapadne? Pak už zbývá jen jediné – vyhřátá postel mých rodičů. Samozřejmě v ní mám své čestné místo, a aby mi to usnadnili, často mě tam sami nosí. Takový luxusní servis se jen tak nevidí!

V Meows & Mischief mám na starosti zásobování. Pečlivě dohlížím na to, aby nikdy nic nechybělo – a pokud možno se k nákupu vždy přihodila i nějaká ta extra mňamka. Protože bez dobrého jídla by to prostě nebyl život hodný kočičí královny!